Malý princ.

Jinak něco číst pořád znova nedokážu, pamatuju si je, občas v nich něco hledám, celý příběh se mi vybaví. Jsou knihy, které jsem prožila, které mě pohltily - Garp, Sinuhet, Židovka z Toleda.. Hodně mě vzala Elsa Morantová - Příběh v historii.. a autoři - Kožík, Remarque, Eco, Dostojevskij..
No a co poezie? Ortena a Lermontova zatím nic nepřebilo, ale to může být tím, že se už neorientuju.. Semtam je prolistuju dodnes, jenže mi to vyvolává takový depkoidní nihilismus, to je asi stav "před a po" - před dítětem a s ním.