Kromě legitimní je to i normální. A je to i celkem praktický to tak mít v sedmnácti.
Já jsem asi fakt už stará kraksna a svět se posunul někam mimo moje mentální kapacity, ale v mém mládí bylo normální, že se domluvilo, co se bude dělat a co ne, event. se to nedomluvilo, ale když jeden, což častěji jistě byla dívka, řekl, že už ne, tak ne.
Znám z mládí mnoho nekoitálních aktivit vedoucích k vyvrcholení obou účastníků, takže frustrace chlapů se spuštěnými se konaly dost málokdy. Bylo normální si vyhovět a ne z druhého urvat, co jde, a pápá, i když i to se jistě někdy dělo. Ale nevím, že by to někdo takhle otevřeně, jako diskutérky tady, schvaloval.