Přidat odpověď
Před nějakou dobou jsem psala o dcerce, která se vzbudila se škrábancem přes tvář. Vše díkybohu zahojeno a děkuji za tip na Hemagel. Před třemi týdny, v pondělí, kdy dcerka byla u tatínka na víkend, a přišla jsem domů s dcerkou a pak jsme šly ven a vrátily se zpět domů, dcerka stála u stolku se mnou a kočka najednou pribehla, oběma packami se zaryla dcerce do nožičky a dcerka i po veškeré péči a dobré péči bude mít na nožičce do konce života památku, tentokrát to bylo na jedné straně od packy dost hluboké.
Dcerka chce už dát kočku pryč, sama říka, že už ji nechce, že nebude čekat, co bude příště.
Kočka mimo tohoto je abnormálně tuliva a mazlici stvoření, je s námi tři roky a je naší první kočkou. Máme ještě jednu, která je spíš plaší a klidná.
Dívala jsem se naivně, jaké jsou možnosti vytahnuti drápků, samozřejmě jsem zjistila, že u nás je to zakázané, i z důvodu, že se musí u toho odstřihnout poslední článek kočičího prstu a nejen, že je to bolestivé, ale kočka trpí i při skákání atd., takže i kdyby to u nás šlo, do toho bych nešla.
Napadlo mě ještě neustálé zastřihovani drápků na veterine, ale nevím, zda to spíš jen drápky zkrátí a víceméně je i více zostří. Máte nějakou zkušenost? Pomohlo by neustálé a včasné zastřihovani, nebo by jen se drápky zkrátily ale jinak zůstaly ostré? Protože jinak už nabízím kde se dá, ale než najdu někoho, to potrvá, a je mi to líto... Ale samozřejmě by mi bylo líto víc, kdybych musela opět mazat podrapance.... Je to takové věčně predici tulidlo no... Ale drapance už ne.
Předchozí