určitě to nijak nesouvisí...já na tábory jezdila od 6 let, celkem ráda, alespoň jsem nikdy neprotestovala, jen na ten první tábor mám takové vzpomínky, že jsem se dost styděla, to bylo asi ještě dost brzy. U ostatních si vůbec nepamatuju, že by se mi nějka stýskalo, nebo něco vadilo. Průbojná extra nejsem, ani extra nesmělá.
Moje děti jely spolu - jedné bylo 7 a druhé 6, nejdřív moc chtěly, před táborem se pak cukaly....pak další rok, že nepojedou, pak jim bylo líto, že nejely, pak zase jely a byly nadšené....jedna je extrémně přátelská a extrovertní, druhá dost přecitlivělá a stydlivá, ale taky hodně přátelská...v mezilidských vztazích je to nijak neovlivnilo. Spíš jde o partu, jaká se sejde a jaký je program pro děti.
Za mě je ddobrý, že jsou děti hodně v přírodě, ledacos se naučí, hýbou se....to je ten přínos.