Kroniko,

to, co se učíme odmala brát jako "normální" je někým stanovené. Tím, že to stanovené přijmeme (ať už jako jedinec nebo společnost), se náš pohled zúží a omezí do takové míry, že pak máme potřebu posuzovat, jestli je něco dobré nebo špatné. Nutí nás to ty "divnosti" zkoumat, protože jenom nejsme schopni přijmout situaci takovou, jaká je. Neznáme příběhy druhých a to, co si o nich vytváříme, jsou naše konstrukce, které mají k pravdě daleko. Navíc si tím v sobě budujeme bariéry, přes které se více či méně obtížně přenášíme a komplikujeme si tím život.
Ber to jako fakt a nech je dýchat. I když jste v rodině všichni taktní a nic jim neříkáte, ve vzduchu je to cítit.