tak to je jednoduchý, když ti nejsou dost recht, tak proč s nima kamarádíš?

Já nestojím o to kamarády si nějak vychovávat. Kamarádíme spolu právě proto, že sdílíme určitý hodnoty přece, jasně že i kamarád může udělat něco, co se mi nelíbí, ale drobnosti se dají řešit za pochodu a pokud jsou to větší věci, tak mi bude jasný, že takovej člověk prostě nemůže bejt můj kamarád, ale vychovávat ho? Není přece nikde daný, že to, jak to mám já, je jediný správný a že mám právo někomu vyčítat, že není podle mejch představ, a dokonce ho snad nutit, aby se mně vešel do nějakýho vzorce? On je takovej, jakej je, buď ho takovýho beru nebo ne, a basta. Kdyby po mně někdo chtěl, abych se měnila nebo "kultivovala náš vztah", tak na něj v první chvíli zůstanu koukat, jestli mu nepřeskočilo, a pak ho pošlu bez přestupu kamsi.