Nechápu jej. Mně občas to papírování (mám to na starosti já- nedobrovolně) přerůstá přes hlavu, mám ustavičně strach, že jsem někde na něco zapomněla a že bude průšvih. Nechápu, že když to přestal zvládat, nepřišel za tebou. Já se snažím to aspoň na chvíli nebo částečně předelegovat na manžela, nedaří se mi to.
Ty se nemáš za co stydět, není to tvoje vina. Buď ráda, že vám ten bankrot vyšel, za pár let budete mít klid. Já, kdybych něco zvrtala, ještě seřvu manžela, protože mě to papírování a účtování ničí a jsem z toho ve stresu.