Val,
měly jsme podobné babičky i osudy, taky jsem měla "nemocný nožičky".
Ale mně moc nebavilo chodit ven, protože jsem si nerozuměla s ostatními dětmi. Vadilo mi jenom, že mne nechtěla pouštět na prolézačky, protože odjakživa ráda lezu po výškách, vždycky měla nějakou tragickou historku o dítěti, co se na nich zabilo a zmrzačilo. To mi kompenzoval tajně děda, ten mne učil lézt na stromy, na skály... kdyby to babička věděla, tak by ji trefil šlak.