Tak zavinovačku nemělo žádné mé dítě, měla jsem pocit, že potřebují volnost. jeden můj syn je klidný a než cokoli udělá, důkladně si to rozmyslí. Přes to všechno občas i on nedomyslel - a bohužel to často nebyly blbosti.
Mladší - ten nejdřív koná a pak přemýšlí. Na chirurgii jsme co měsíc - prej to je divný, ale děje se. Teď má víc zkušeností, ale zas jak nerovnoměrně roste, tak se prý mozek ještě nesžil s poměrem těla - i to je prý normální a proto má úrazy. učitelka tělocviku mi říkala, že on do všeho jde naplno, ale že má strach, protože když on řekne - tohle jsem ještě nedělal, tak 100% i při největší péči o něj se zraní. Od doby, kdy začal lézt, mu všichni říkali - kalamita - a ještě z toho nevyrostl.