Ony by se na toto téma daly psát litanie, ale je to zbytečné, protože jednak už jsou dávno napsané autory zvučnějších jmen než můj nick a hlavně by to stejně byl křik do sto let vyschlé studny.
Každopádně stojí za připomenutí, že u úspěšných školských systémů, jako třeba ten finský, se úspěšnost hodnotí ne podle výsledků těch nejlepších, ale naopak těch nejslabších. Je to logické, protože pevnost řetězu (nebo jestli to, co zkoumáme, vůbec je řetěz a ne jen hromada šrotu) určuje nejslabší článek.
Dobrý učitel je např. ten, který naučí číst dítě, které by v rukou průměrného zůstalo negramotné, a je jedno, kolik dětí mu vyhraje olympiádu, protože připravit šikovné dítě na olympiádu, to fakt dokáže každý, komu se do toho bude chtít, na to není třeba učitel.