Mně jde o to, aby děti byly vzdělané.

Aby našly obor, který je bude bavit, on pracovní život je velmi dlouhý a aby jim někdo pomohl k tomu, aby se na ten obor připravily a vytěžily, co od odborníků vytěžit mohou.

Zároveň nechci, aby je někdo ponižoval, ubližoval jim, dehonestoval je, choval se k nim... "co já vám pitomcům mám vykládat?"

A na straně druhé, někdy je to namístě.. jim sdělit, že si vybrali školu, kde je nějaký předmět stěžejním a že musí zabrat. Což se právě dá vyjádřit třeba známkou a třeba vysvětlit pohovorem s učitelem, proč a jak.


Na středních školách jsou tak nějak polodospělí, či dospělí, nepředpokládám, že s nimi půjdu do prvního zaměstnání. Ani do druhého. Ani do vztahu.


Prostě lidi si různě sednou, nesednou, je dobré potkat i jiné lidi než chápající maminku a oštřetrujícího tatínka.


Ale třeba nedehonestujeme učitele jako rodiče. A také je nechvalořečíme. Prostě učitel, - on nemá důvod se mstít, pokud ho neštveš. Uč se... tečka. atd.