asi důkaz, že i kdyby se spojil celý svět, tak na tom konci.. můžou děti jít jinam.

Já jsem sama byla svědkem opačné situace .. a bývám, že rodiče se prostě chovají v nesouladu s tím, jak to vidím já. Ale připouštím, že to vidím špatně já.

My z paní učitelky nadšení, co jsem pak zkoumala nebo i předtím, 3/4 třídy... a stačil jeden prudící otec, který byl vytrvale nespokojen, vytrvale si stěžoval, vytrvale psal dopisy, stížnosti. Mohli jsme většina třídy popírat...., psaly jsme jiné dopisy, petice, jeden po druhém jsme chodili za ředitelem, Všichni jsme ho svolali to na schůzku..

Stejně to ředitel řešil, asi to měl v popisu práce - s tím ostnem nedůvěry ,

paní učitelka se zhroutila a odešla ze školy.

Obrovská škoda.. miluje děti, laskavá, klidná, milá - už na první třídní schůzce nám řekla, že se omlouvá, že je občas asi nesrozumitelná, - že víc si rozumí s dětmi a oni nám to přeloží.

Nový ředitel, vrátila se tam. Jak jsem psala, nevynecháme den otevřených dveří... úžasná ženská.