O víkendu vstávám před jedenáctou, takže snídaně už není na programu dne. Ve všední dny piju ráno jen kafe, někdy si jdu vyrobit smootie, nebo sním banán. O snídani do postele se mi ale několikrát zdálo. Byla mi přinesena rychlobruslařem, který se právě vrátil z projížďky zamrzlého jezera. V tom snu na něho koukám z postele dřevěného domu, který má prosklené průčelí. Ležím v kožešinách a dívám se na ty ladné pohyby a zalesněné kopce všude kolem. Pak už můj sportovec stoupá po vrzajících schodech a já cítím vůni pražené kávy.