Já právě ani neoslavuju, spís si připomínám (blbé slovo, když jsem ji nezažila, ale lepší mě nenapadá), co to ta válka vlastně obnáší, a jak je důležité se jí vyhnout.
Má to pro mě formu jakéhosi mementa, nebo archetypálního příběhu (obzvlášť ta 2. světová), a tak bych to chtěla předat dětem. Že jedni byli dobří, druzí zlí ... (to, že to tak úplně vždy nebylo, to zatím malí děti vědět nemusí). Je to něco jako když si vyprávíme Červenou Karkulku. To s tím vlkem je trochu strašidelný, ale je to součást naší kultury a děti by to měly znát.
Doufám, že jsem se vyjádřila aspoň trochu pochopitelně, dnes mi to nějak nemyslí.