Ale to samozřejmě. Přiznám se ale, že já jsem vždy manželství brala "v dobrém i zlém". Dva jako pár. Když se stane něco opravdu zlého ten druhý Tě podrží. A nemoc či umírání je "to" zlé. Ona měla podržet jeho. Když si představím sebe na jeho místě
Tam přeci nejde "jen" o tu logistiku. Jemu umíral tatínek
, loučil se s ním. Přiznám se, kdyby se můj manžel zachoval jako ona, tak by mi nebylo líto, že "nakonec" odešel.