Nezvladnu docist celou diskusi, ale...

Jedna vec je nazor, druha vec je drzost. Muj syn ma nazory prakticky neustale, nekteri ucitele to akceptuji a schvaluji, dalsi to toleruji a nekteri to nedokazou ubalancovat.
Ovsem ani u tech tretich bych neomlouvala drzost a nevhodne chovani. Nejde o to, ze jeden je ucitel a druhy zak, ale o to, ze vyjadreni nazoru musi probihat na urovni.

Kdyz dam v nazoru za pravdu synovi, nebudu mu tolerovat nevhodne chovani a nevhodnou prezentaci nazoru.

Na druhou stranu, vitam, ze si me ucitel vubec pozve a vede dialog, porad lepsi, nez aby se vuci diteti zatvrdil. Tady bych, bez ohledu na pravdivost nazoru, mela prednasku o slusnem chovani a to dokonce i v pripade, ze by bylo jiste, ze ucitel prestrelil. Pokud by to opravdu bylo tak, ze chyboval ucitel, coz ovsem v tomto pripade zdaleka neni jiste, ani pak netreba se snizovat k oplaceni stejnym.

Na druhou stranu, v patnacti letech je radikalismus naprosto v norme a dobry pedagog by si s tim mel umet poradit, bez ohledu na fakticky stav veci, kdo koho nema mlatit.