Příšerný, právě jsem to četla. Naprosto to nechápu.
Kdysi jsem tady na rodině četla o tom, že jedna přispěvatelka, resp. její rodina si v jejím dětství brala nějakého malého chlapečka z dětského domova nějak na vikendy nebo nevím na jaké návštěvy do rodiny. A že on vždy nechtěl pak zpět, a jim ho bylo líto, že by plakal při předávce, tak to vždy dělali tak, že ho v neděli uspali a pak převezli a předali spícího. Dodnes si to pamatuju a říkám si, jaké trauma to muselo v tom děťátku vyvolat do budoucího života, totální nejistotu, nedůvěru...
Tohle mi přijde podobný. Ty děti už nikdy nebudou mít důvěru k tomu, když někam pojedou, že tomu můžou věřit. Nehledě na to, jak zmiňuješ, že profesionál by se tohoto nikdy dopustit neměl.