S prvním novorozencem jsem přestala stíhat úplně všechno a postupně je pořád líp a líp, teď už stíhám skoro všechno co chci, novorozenci je 20 a druhorozené 14.

Jinak před lety, kdy vše co děti dělaly vyžadovalo mou asistenci jsem se stíhala tak akorát dobře vyspat o víkendu.

Teď mám 2x týdně zumbu, plavání, divadla v Praze 1x-2x měsíčně, občas kino, večeře, kafíčka s kamarádkama, s manželem procházky po parcích a po městě nebo po Praze (příroda mě nebere, jezdila jsem kvůli dětem), dovolené, hodně čtu, denně kvůli sobě vařím, domácnost jakž takž v pohodě, oprašuju angličtinu a kytaru, přemýšlím o klavíru.
Takže naděje tu je, ale trvá to.