Arsielo,
přesně tak, zavolat mi dítě, že se dostalo do situace,kterou popisuješ, tak se nerozmýšlím ani minutu - to bych musela být totálně citově plochá, abych po takovém telefonu dokázala každý večer usínat v klidu s tím, že někde je moje dítě, kterému jsem odmítla pomoci, když mě o to žádalo. A pomohla bych i když bych o tu pomoc požádána nebyla a zjistila jsem sama, že moje dítě pomoc ode mně potřebuje.