Přidat odpověď
no a je to fakt nutný říkat, že je moje dítě "v něčem VÝJIMEČNÉ nadané"?
A je důležité, aby to bylo VÝJIMEČNĚ? A jak moc výjimečné to musí být, jak se to pozná? v porovnání s někým jiným?
Podle mě je výjimečné nadání jedna věc, ale aby z toho byl výjimečný výsledek, je potřeba na tom i trochu makat, považuju za adekvátní říct "Věrušce gymnastika jde a moc ji baví", a asi i kdybych byla paní Čáslavskou starší, tak bych asi nepoužila silnější výrazy, ono pak mnohem líp vyzní, když okolí zjistí, že tato Věruška právě vyhrála olympiádu v Tokiu, ale že jim to její maminka neomlátila hned o ústa (přičemž Věrušku ani neshodila, vždyť jí přiznala i talent, i píli), než kdyby se na dvě hodiny rozhovořila o tom, jak je Věruška úžasná.
Obecně si myslím, že JAKÁKOLI chvála vlastní rodiny, dětí apod. by neměla přesáhnout určité hranice, jinak to každého otráví a v těch méně uvědomělých to vzbudí dokonce i závist nebo aspoň reakci "no, aby ses z toho nepos...", což asi není úplně to, co bychom chtěli.
Předchozí