Libiku,

nemoc nebo něco nutného bych pokládala za úplně jinou kategorii než přispívat na "zbytné" věci, tedy takové, které já sama si odpírám nebo je nepovažuju za nutné.

Takže má odpověď na Tvou otázku - ano, kdybych Tě znala osobně a věděla, že to potřebuješ, tak bych Ti na auto (případně nějaký jiný způsob dopravy, taxíka) přispěla, protože tam jde o zdraví, je to situace, kterou sis nevybrala, můžem se do ní dostat každej a jsi mi sympatická (takže bych Ti věřila, že nekecáš a že když něco potřebuješ, tak to fakt potřebuješ).

Rozhodující pro mě osobně by asi bylo to, že se do tý situace můžu dostat taky, protože zdraví neovlivníš.

Pokud by šlo o to přispět dítěti na výlet s tím, že bych viděla, že rodiče si dopřávají věci, který já si nedopřeju, tak bych nepřispěla, protože (aniž bych jim to otloukala o hlavu) si myslím, že bych se do té situace nedostala (právě proto, že si ty věci třeba nedopřeju, a že jim by taky stačilo přeskupit si priority).

Kdyby šlo o to koupit botičky dítěti, jehož rodiče ty prachy prochlastaj a prokouřej, tak bych taky přispěla, protože to dítě ty botičky potřebuje a za blbý rodiče nemůže.