Je přeci nesmysl říct,že děti chodí do kroužků proto,aby si zajistili život na vysoké noze.

Chápu,že jsou rodiče a nebude jich málo,které to chápou jako nějakou svoji prestiž a nacpou dítě všude možně.To je špatně.

Ale jinak za tím není třeba hledat žádnou vědu: ml.syn projevil zájem o elektroniku a chtěl se přihlásit i do el.kroužku,tam tam někoik let chodil.Zrovna jako přišel s tím,že chce chodit do juda,ok,chodil,moc ho to bavilo a dotáhl to vlastně až k černému pásku.Pak,už nevím jak přišel na řadu keyboard-chtěli se učit hrát oba kluci,tak chodili oba na tento nástroj,starší si k tomu přidal na LŠU i trubku a dál se starší syn x let věnoval běžeckému lyžování,nějakou dobu hrál florbal,tenis,záv.plaval.
Jsem osobně ráda,že kuci projevili zájem o hudební vzdělání,protože my jsme oba tedy hudební hotentoti,mladší,když pak byl na sš si pořídil kytaru obyčč a později elektrickou,naučil se sám hrát a dosud si rád zabrnká.Takže třeba tady ta hudební oblast u nás byla jen o rozšířen obzorů,ne že se tím bude jednou živit.

Když si to takhle uvědomím,tak se mi to zdá taky hodně kroužků,co každý měl,ale dělali jen to,co oba chtěli,v pohodě stíhali,jediné, na čem jsme my trvali je aby uměli plavat.To jsem zjistila u mladšího,že snad ve 3.třídě se ještě furt drží u břehu,tak ten panečku jel,i přesto že nechtěl,musel chodit nějakku dobu do plavání,než to perfektně zvládnul.