a musím říct, že mě to dost dráždí, hlavně takový to, když někdo "tiše trpí", protože nevíš, jak s tím máš jednat - u normálního člověka zhruba víš, kde má hranice, takže není tak velký riziko, že se jich dotkneš, a když náhodou jo, tak on ti to sdělí a není problém.

U někoho, kdo to sdělit nedokáže, se může klidně stát, že i když nejsi zlomyslná a neděláš to schválně, tak zajdeš příliš daleko, protože ten člověk ten signál, že už je to na něj moc, nevyšle a jak to pak máš poznat. Navíc řada těch lidí mívá zvýšený práh citlivosti a vztahovačnosti a to, co by člověk normálně považoval za OK, se jich už dotkne. Oni to často neobrátí proti tobě, ale proti sobě (což je skvělá živná půda pro ty, kteří opravdu CHTĚJÍ kopat), ale když ty nekopeš a ani nechceš, aby to tak ten druhý vnímal, tak bys musela našlapovat jak mezi vejci a nevím jak koho, ale mě to moc nebaví.