Těstovinový náhrdelník jsem občas vynesla do školky, kde syn tuto nádhernost vyrobil.

Pro současné období i blízkou budoucnost jsem ze zdravotních důvodů odkázána na pohodlnou a hlavně bezpečnou obuv. Čili teď sandály na suché zipy, nikoli trekovky, na náledí budu muset pořídit traktory. Když bude v zimě sucho, snad si troufnu i na větší parádu, ale strach asi bude silnější něž touha po eleganci.

Oblečená jsem většinou chodívala krapet usedleji, než bylo nutné, teď jak když to najdu. Před pár lety jsem v létě nosila tříčtvrteční kalhoty, ale poučila jsem je, mám je na procházky v přírodě, ovšem bílé. :)

Pokud bych si musela vybrat, jestli nenamalovaní nebo zmalovaná, volila bych raději variantu první, jinak hlasuju rozhodně pro střídmé líčení. Nechápu, co teď mají ženy na obočí vyklenutém do prudkého oblouku a tmavě vybarveného, fuj.

A když budu mluvit o ženách ještě starších, vždycky se mi líbily Meda Mládková a Jiřina Šiklová - spíše nenápadná blůza a k ní výrazný náhrdelník. A kouzlo osobnosti. :)