Stáňo,
za školním klubem téměř vždy stojí právě obec. Nemusí to být tak, že je pracovník přímo obecním zaměstnancem, ale někdy obec vyčlení finance na jeho plat.
Je to hodně o nadšencích na správných místech.
Plus o tom prostoru.
My máme "sborovnu" prvního stupně v kabinetě. Představ si místnost 3 x 5 m (možná 6), po obou stranách regály až ke stropu s pomůckami a potřebami pro celý první stupeň, mezi nimi jeden rozkládací jídelní stůl pro 6 osob, u kterého nás sedá při poradách pravidelně 11, ale dneska s angličtináři a vedením 16 (no dobře, já a kolegyně jsme seděly na parapetu okna, blíž ke dveřím už nebylo místo
). V záloze už je jen sborovna druhého stupně a ta padne nejpozději s přechodem současných třeťáků na druhý stupeň.
Na mém minulém působišti klub byl a bylo to naprosto super. Od té doby o tom dost přemýšlím, promýšlela jsem to na místní základce, když tam chodily moje holky, promýšlím to i na tom současném působišti...ale jsem na to málo tahoun, ta energie už prostě není, a to ani pro případ, že by to šlo bez odporu. A že by se odpor z různých míst objevil, je jistota.
Jo a kolegyně (jediná s malými dětmi z prvního stupně) dostala přidělenou knihovnu a do konce září musí zpracovat evidenci všech knih, která buď nikdy neexistovala, nebo už se tím dlouho nikdo nezabýval. Jediný, kdo se nabídl, že jí pomůže, jsem byla já (druhá se školou povinnými dětmi) a kolegyně, která dojíždí hodinu a každý den má co dělat chytit vlak ve tři. Druhá možnost byla nechat v tom tu kolegyni plavat samotnou, protože bezdětnému vedení, které tyhle věci přiděluje, nedochází, jak drahý je ten čas, no a ostatním je to buď jedno, nebo jim to nedochází taky.