která byla výrazná hlavně tím, jak lidi brala a nehodnostila a jak se v její přítomnosti pak lidi na to konto cítili dobře a uvolněně a sami sebou mela svoje rčení "každý máme svoje issuses" (byla lekrorka Aj) - mylela tím, že každej máme něco, co ánám připadá důležitý, myslíme na to, zabýváme se tím, možná trápíme - pro nekoho jinýho by to třeba byla prkonina, ale pro nás se to naše "téma" a nikdo z vnejšku vlastně nemůže soudit a rozhodovat, jestli to je důležitý nebo ne.

Moc se mi to líbí. Hlavně tím, že ona to i žila ve vztahu k lidem.

Kudlu mám ráda, ale trochu mne vadí, že ona vynáší soudy, co má být pro koho "issue" a co ne