jenže já se takhle od něj nikdy nic nedozvim. Podstatný je jídlo a nepřipouští ani žádný debaty o tom,co by chtěl dělat, co by ho bavilo, jestli nemá zájem víc rozvíjet němčinu, pokud by chtěl jít třeba studovat do Německa, což on nevylučuje...Prostě teď si odkroutí ten gympl, už aby to bylo, myslí si, ale do tý doby času dost, co by jako řešil, že jo..
A když ho chci já sama doma třeba pro něco nadchnout, tak vyvrátí oči v sloup.
A já si prostě dělám iluze, že u těch mladších můžu třeba něco ovlivnit, no..
Nehledě teda na to, že já osobně nemám třeba ráda známky klasický a srovnávání s ostatníma. Sice s tím zrovna moje děti problém nemají,ale mně se to nelíbí principielně a můj mladší syn někdy až tak urputně soupeří a prahne po výsledcích a výkonu, že si myslím,že to je špatně, že o tom to není.