Valkýro, já chápu, že ti to přijde k smíchu (sprostá mluva, jogurty, den staré řízky), taky mi to přijde k smíchu (takže nejen Monty), ale ovládám se, protože z debaty jasně vidím, že jsou rodiče, kterým to k smíchu není. Takže logicky (nikoli citem, který pro tyto věci - sociální - nemám) vyhodnotím, že když jim to přijde důležité a já se tomu zasměju, tak budu za posměváčka. Mohu CHTÍT být za posměváčka, a pak se zasměju. ale pokud mi pak vadí, že jsem za posměváčka, tak se nesměju. Normálně si to spočítám, logicky to vyhodnotím. Rodiče se o věci vážně baví, většina se tváří ustaraně, takže já jsem se svým pocitem směšnosti věci mimo většinový přístup, a pokud nechci, aby bylo vidět, že jsem mimo, tak to nedám najevo. A nesměju se. Ano, je to přetvářka, nebo aspoň potlačení přirozeného projevu, ale je to pro mě v rámci "slušného chování". Tedy na třídních schůzkách neříhám, nepouštím větry, nesměju se při projednávání věcí připadajících ostatním vážné.