Cito, jsi schopná pochopit, že

1. Týrání a mlácení dětí nikdo neschvaluje a snad ve všech civilizovaných zemích je trestné. O tom není sporu.


2. Druhá věc je, zda je ve výchově a vymezování hranic přípustné používat mírné a spíše symbolické fyzické tresty typu plácnutí batolete řítícího se do silnice. O tom se dá diskutovat, ale jejich občasné použití přece není týrání a důvod odebrání dítěte.

Uznávám, že podezření na týrání se musí řešit a je lepší nějaké opatření než čekat, až bude dítě ubité. Jenže řešení musí být rychlé a jasně odůvodněné. Takže dokážu pochopit rychlé a dočasné "odebrání dětí", než se situace vysvětlí. Ale vyřešení musí být rychlé, v zájmu dětí. Na norské kauze mi hodně vadí to, že se dlouho vleče, aniž by bylo jasné, co se vlastně v té rodině dělo. A jestli je pravda, že mohou být odebrány děti bez soudu, je to přinejmenším divné.

Jinak sama jsem dlouho myslela, že BV asi ví, co dělá a že to není bez důvodu. Dnes si nejsem jistá. Zdůrazňuji, že každé opravdu týrané dítě by mělo být rodičům okamžitě odebráno a práva dítěte jsou pro mě víc než práva rodičů. Ale musejí být nastavené mechanismy zabraňující omylům a přehmatům.