Vidíš a to mě dokázali vyděsit soudruzi i tehdy. Atomová válka, nácvik nandávání masek ... I když mě stačila i hodina dějepisu, abych byla zpět ve středověku, nebo byla šťastná, že mám modré oči a blonďaté vlasy, že by si mě Němci nechali. Starší dítě je po mně, stačí se na hradě mrknout do hladomorny a obě úplně cítíme, jak je to dole studený a tmavý. Paradoxně jsem bytostný a nezdolný optimista. Vesmír je jen jeden. Nebo taky ne.