libik...dite jsem mela za totace /byly ji 3/ skoro mesic v nemocnici. Jak pises. Ja tam nemohla a ani po telefonu mi nic nerekli. Kdyz jsem si dite s placem vyzvedavala, dite na me nevrazive kouklo, ale pak me poznalo a vsechno bylo zase o.k. Jen teda me dost zarazilo, kdyz mi po letech vypravela, jak to tam bylo strasne. Ze byla zavrena ve vysoke ppostylce co vypadala jak klec a jak brecela a starsi deti ji utesovaly. Vypravela mi to asi v 6 letech.

Ad..mam sestrenici. Kdyz ji byly asi 3?, sebrala ji jeji mame socialka /dite nechavala i nekolik dni doma, mlatila ji a byl to pro ni proste parchant/ a dala do decaku. Teta meho strejdu poslala na zapad /tatuv bracha/, ze za nim prijde, ale vpodstate se ho chtela zbavit. Mela jine napadniky.
Kdyz se to moje mama dozvedela, hned tam jela a sestrenku jsme si kazdy vikend brali. Teta na to prisla a decaku to zakazala. Presto hodna reditelka obesla zakaz a dite nam pujcovala dal. Sestrenka mela u nas lasku, zazemi, klid. Fakt jsem ji milovali a i my deti. Nasi ji chteli adoptovat.
Takle akce trvala vic jak rok a kdyz to vypadalo na adopci, teta si nasla chlapa, co ji rekl, ze nechce zenskou s ditetem v decaku, a ze bud se zacne starat jako matka, nebo ze jde od ni. Takze si teta sestrenici nakonec z toho DD vzala.
Ale na co nikdy nezapomenu. Kdykoliv ta mala mamu videla, primo zarila a to jeji maminko, maminko...bylo pro me jako dite naprosto neuveritelne. A to ze tu mamu videla opravdu hodne malo, neb teta jaksi nejevila zajem.

Takze mi tu muze kdokoliv vypravet, jak se ma dite nekde dobre a je tam stastne.
Mama je proste mama, at je jakakoliv.