Já si vždycky vzpomenu, jak mi spolužačky ve Švédsku (absolvovala jsem tam vzdělávání dospělých, střední školu si tam doplňovali lidi, co už léta pracovali a měli rodiny) záviděly, jaký máme super systém, že lze být doma s dítětem do 3 let. Děti narukovaly v roce do školky a nazdar. A ještě je to tam tak (asi ne ve všech obcích), že dítě jde prostě tam, kde je spádové. Takže kamarádka měla bez možnosti výběru roční dítě v lesní školce, kde trnula, jestli se jí neutopí v louži na zahradě nebo neodleze do lesa. (Poznámka - koncept lesních školek se mi děsně líbí. Ovšem jako volba, tohle je druhý extrém.)