Pořád si pamatuji svoje myšlenkové pochody:

Moje jméno a příjmení se prvními slabikami zkracuje na jméno jednoho ptáka, které jsem použít nechtěla, přišlo mi to příliš identifikovatelné (v té době jsem tu zkratku občas používala jinde). Nicméně mít ptačí nick mi přišlo fajn.

Na jiném diskuzáku jsem tehdy měla ptačí jméno, které jsem použít nechtěla, přišlo mi to příliš identifikovatelné (spojitelné s tím druhým diskuzákem a můj ještěmanžel ho zná).

Jsem sova, co se týká spánkového režimu. To by se mi líbilo. Sovu jsem ovšem použít nechtěla, přišlo mi to příliš, no, namyšlené.

Četla jsem v té době dětem Harryho Pottera. Hedvika se mi líbila. Zároveň jsem si nechtěla dát jako nick jméno, které by mohlo "lhát", že se tak jmenuji. Pořád jsem přitom chtěla ptačí jméno. Takže sovice vyhrála.

Pokud jste dočetli až sem, jistě chápete, proč si držím svůj nick celou dobu. Jsem líná podstupovat celé to vymýšlení znovu