Někde jsem viděla historický jídelníček hospody, kam mě zvali první idolové na večeři, což byla polovina osmdesátých let a klidně bych si dala říct,
Vím, že jsem si dávala roštěnku, rybu na másle, chuťovky ze sardelových oček nebo tresčích jater, jednou jsme byli v nějakým nóbl podniku, kde kuchař regulerně flamboval u stolu, nosily se poháry s opravdovou šlehačkou a tak.
Jistě, že to bylo dobové, asi jako dneska steak a pyré všeho druhu
Nebylo to horší, když měl jeden prachy, což vlastně platí i dneska.