Aneb jsem tak naštvaná a chci si postěžovat.

Máme v rodině příbuznou, které je přiznán 3. stupeň pnp a je hlavně co se týče úředních záležitostí těžce mimo. Jeden ... za druhým, furt něco někde řešíme. Takže nás napadlo omezit jí svéprávnost, s tím, že opatrovník by byl úřad. S příbuznou máme špatné vztahy, nebere nás. A když říkám, že je mimo, tak je to pravda, protože jí vidím a vím co a jak, jsem s ní ve stálém kontaktu - i když nerada.

Pracovnice sociálního odboru, že tohle neřeší, leda, že by to na ně přiklepl soud a že se máme starat samy...
No ale stejně paní sociální to nedalo a jela příbuznou navštívit, a na to si mě pozvala na kobereček...kde mi vlastně nepřímo sdělila, že příbuzná je naprosto v pořádku, nic jí nechybí a že jsem si to celé vlastně vymyslela. V podstatě byla zvědavá jen na tu ..., o které příbuzná mluvila.

Je to možný, že zdravý dospělý člověk žádá úřad, který to má v kompetenci o nápomoc. Úřad zkontroluje za deset minut toho "pacienta" a ve finále je zdravej ten, co má ten 3. stupeň a pacient je ten, co žádal tu nápomoc? Jako příbuzná je oskarová herečka, ale tak nějak jsem žila v domnění, že sociální opatrovnice jsou zvyklé a tak nějak dokážou rozlišit, kdo je magor a kdo ne?

Takže suma sumárum, nic dopředu řešit nebudou, asi počkaj, až příbuzná přijde svou demencí o všechny prachy a vyhoděj jí na ulici. Pak možná budou něco řešit? Hlavně, že tam mají oddělení sociální prevence a intervence...a nic. Fakt totální ztráta času...a ze mě udělala ještě větší ... než už jsem byla.