Já takovou podobnou rodinu znám, mají barák (jeden ze tří) vedle našeho u nás na chalupě. I za komančů makali na svých polích, měli koně, krávy, dobytek...
Otec malej hnusnej násilnickej despota, manželka a děti neustále v teplákách a ustřižených holinách jen a jen makali na poli a stavbách dalších domů.
Jedno dítě se vzepřelo za jeho života, odešlo pryč a jediné má rodinu a nějaký život.
Ostatní včetně matky nezachránila ani smrt toho chlapa, prostě jedou dál bez něj. Stále stejný úbor, práce na poli, dobytek... Sedřený, bez úsměvu...
Moje babička vyprávěla, že mají na podlahách několik vrstev koberců a zdi úplně pokryté obrazy - ukládal tak peníze. Ale ani v jednom ze tří domů nemají vodu, protože přeci děti můžou jezdit s banaskou na káře k obecní pumpě. Zatímco celé městečko přešlo na obecní vodovod a kanalizaci, on odmítl a ani po jeho smrti (tak 15 let) to jeho potomci nezmění.