"kdy mají Kája se Zdeňou den před svatbou a jdou se projít natajno"
Tyhle momenty mě dílem fascinovaly a dílem jsme jim nerozuměla, páč jsem byla ještě malá. Jednak jsem nechápala, proč se nemůžou sami projít (já chodila v tom věku s klukama ven běžně) a současně jsem nechápala úděs paní nadlesní(protože mě nenapadlo, že můžou dělat i něco jiného než si povídat)