Jely jsme s kamarádkou autobusem k ní na chalupu. Autobusu upadlo kolo a měli jsme čekat skoro hodinu na náhradní, tak jsme si stoply auto. Řidič nám chtěl udělat radost a dovézt nás na místo, i když to neměl cestou, neznal to tam a zabloudil. K chatě se pak dostával z druhé strany polňačkou, kde zapadl a my mu běžely do zd pro traktoristu s traktorem. Ten ho připřáhl a vytáhl, chlap odjel a my to došly pěšky. Bylo to na podzim, takže už tma. V chalupě jsme zjistily, že jim vyhořel jistič, takže večer jsme ztrávily v putyce a v noci nám pod postelí do rána přimrzly boty k podlaze. Ráno jsme zavolaly kamarádovi, jestli by pro nás nepřijel, protože jsme byly úplně zmrzlé, v putyce jsme nechaly všechny prachy na zpáteční autobus a v té díře se stopovat nedalo. Kamarád přijel, odvezl nás ke kámošce domů, zaparkoval u takového ozdobného betonového megakvětináče, který blokoval silnici, aby po ní dál mohli jen pěší a kola. Šel na kafe a když pak odjížděl, zapomněl na ten květináč a jak stál blízko, neviděl ho přes haubnu, zamával nám do okna a šlápl na to, že to tam jako ze srandy ohulí - a narval to do toho květináče a jak ještě nebyl připoutaný, vyrazil si horní přední zuby o volant.