píšeš, že je čerstvě vdova. Takže, já bych o svých obavách promluvila s rodiči, domluvila si strategii "budeme na ni hodní, je čerstvá vdova" a pro letošek bych se v sobě překousla. Byla bych na ní milá a laskavá a dávala si sakra pozor, aby nepoznala, že jí tam nechci. V duchu bych si něco myslela a jí se snažila dát zažít pocit, že jí v tom nenecháte samotnou. S manželem bych to probrala ve stylu "nejsme na to zvyklí, ale je samozřejmé, že tvou maminku nenecháme samotnou, pokusíme se vytvořit jí příjemné vánoce" je to jeho maminka.