Pam,kolikrát jsem si tak v duchu uvažovala,jaké to bude hrozné,kdyby můj muž zemřel dřív než já,prožili jsme spolu celý náš život a najednou už by nikdy neměl přijít domů?Hrůza jen pomyslet,ale nikdy jsem si tohle osamocení a bezmoc ze ztráty živ.partnera nespojovala tedy s vánoci,ale s běžnými denními úkony,to že bych už neměla s kým večer pokecat,hrát hry,smát se či něco řešit.

Vánoce o jakých píšeš ty - z těchto svátků dělají jen média svým neustálým prohlašováním čehosi o úklidu,klidu,míru,lásce,ale ten hlavní život je úplně někde jinde co sdílím s těma nejbližšíma a taky jindy. Jako vdova bych se si na vánoce zašila 100 m pod zem a dejte mi všeci svátek,at kolem sebe furt nemusím poslouchat ty rádobypovznášející kecy v kleci.