Taky to nikdy nebyl můj šálek kávy - i když jsem vyrůstala jako jedináček,tak i později se svými dětmi,které nikdy neprojevily zájem spát u někoho cizího a ani my jsme netoužili po tom,mít u nás dýl než na běžné návštěvě nějakého vetřelce.

Děcka se kamarádila venku,doma byly spolu a s námi.

Ale ted se všeobecně všechno hrotí,někteří lidi mají strašnou potebu se vtírat,aby se zalíbili,a dosahují při tom faktického opaku,nebo to všemožné dárečkování dnes,no hrůza