No, tak to těžko říct, co mu běželo hlavou nebo co za tím je (zaujalo by mě to "už zase mám nejhorší" - nemůže to být nějaký odkoukaný sociální vzor z rodiny - nebýt s ničím v principu spokojen, trochu náznak hystrie nebo manipulace?). Ale tedy "pro útěchu", zažila jsem podobnou, i když méně intenzivní příhodu i na "vánoční besídce" dospělých osob (sportovní kolektiv, probíhalo v hospodě). Máme zvyk, že každý donese nějaký dárek (většinou bývá cenový strop, někdy 50,- někdy 100,- Kč), ty se pak očíslují a každý si jeden vylosuje. Tj. nikdo neví, pro koho dárek kupuje, pojímá se to nějak univerzálně, často se snahou o vtip (a nebo holt "tradiční" svíčky, něco dobrého atd.) A cca 20 letá žena, studentka VŠ dokázala strávit zbytek večera po "nadílce" tím, že kňučela kvůli tomu, že si vylosovala pěnu do koupele (nebo koupelovou sůl nebo tak něco) a co s tím jako bude dělat, když to kvůli ekzému nemůže používat. Začínala s tím pořád dokola. Taky jsme moc nechápaly, co řeší ... Podotýkám, že mezi dárky bývají taky perly jako "těžítko- koule, ve které sněží" atd., na což je zvykem reagovat ve smyslu "á, to jsem právě potřebovala"