Jako dítě jsem neměla ráda Vánoce a dostávala jsem většinou jen samé blbosti. Jednou jsme s bratrem nedostali pod stromeček vůbec nic - oba rodiče se na nás prostě vyprdli a čekali, že to obstará ten druhý. Dárky jsme jim dali jen my. Asi jim to samotným přišlo přes čáru, protože se pak přímo pod stromkem strašně zhádali a obvińovali jeden druhého. Radši jsme šli spát a tím Štědrý večer skončil. Trvalo mi spoustu let, než jsem se z tohoto vánočního zážitku vzpamatovala..
Dobré zklamání byly taky Vánoce, kdy jsem si pod stromek přálo jen a jen peníze, abych unikla pitominám a koupila si něco, co se mi opravdu bude líbit. Peníze jsem tenkrát dostala a měla z nich strašnou radost. Druhý den mi je matka sebrala se slovy, že bych si koupila nějaké kraviny a že mi radši za ty peníze koupí něco sama. Už jsem je nikdy neviděla - ani peníze, ani za ně nakoupené věci. Ovšem proti výš popisované příhodě byl tohle slabý odvar.
Dnes mám Vánoce moc ráda. Dělám si je podle sebe a jsou překrásné.