já mám dva bratry, vypořádání o dům proběhlo už před asi 10 lety, vyplatili jsme bratry, takže toto už u nás nehrozí, ale přesto máme problém, taky se odcizujeme čím dál víc a je mi z toho smutno

důvod je prostý - my si nemůžeme dovolit co ty dvě+ další rodiny, oni jsou víc spolu a mají potřebu nás neustále poučovat, halvně co se týká výchovy dětí, a to přesto, že naši kluci jsou opravdu hodně úspěšní a oni mají děti ještě malé, přesto mají neustálou potřebu tvrdit, že co my děláme je blbost, naše výchova není správná, to oni... zatím se ukazuje, že naše výchova a náš přístup vede k úspěchu dětí a jejich děti jsou sice normální v pohodě, na druhou stranu neskutečně rozmazlené vším, co mají. Moje maminka to sice vidí a občas to mně i řekne, jim ale nidky a když se sourozenci pustéí do mě a poučují, ona neřekne ani slovo, když, tak spíš okřikne mě než je, takže já už se do sporů s nimi nepouštím, vyhýbám se jakékoliv řeči o našich dětech, když to někdo začne, nejčastěji právě maminka, tak co nejdřív odcházím, jinak hrozí hádka

bohužel, je to tak

zrovna včera jsme říkala svým klukům, že doufám, že si v životě budou pomáhat a ne se poučovat - u nás totiž navíc jeden je dost úspěšný a rozhodně ho ani nenapadne jakkoliv pomoct nám, přestože měl možnost třeba zaměstnat mýho manžela nebo i mě v době, kdy jsme byli bez příjmu, zato dokázal poučovat, jak je potřeba si najít práci, která nás i s dětma uživí a pokud to neumíme, tak jmse si je neměli pořizovat - úponěkud mu bylo jedno, že manželovi zrušili podnik, byl dva měwsíce na pracáku, než našel jinou práci, a já jsme končila MD a byla jsme v mým oboru u nás nezaměstnatelná

o to víc si vážím známýho, ktrý rozjel firmu z ničeho se svým bratrem a švagrem, jsou na tom všichni stejně, a toto u nich asi nehrozí