Co nejvic se priblizit tem puvodnim - oni ti architekti v te dobe dbali na estetiku cele budovy a funkcnost s prihledem k dannym podminkam - podnebi, stanoviste, orientace...
Optikou i materialem, takze drevo.
Zadny priblbly "porucime vetru desti, kdy ma prset, kam ma vat..." - nebo jak to bylo. A pak se clovek divi, ze nekam zatece a zplesnivi cela budova.

Nejdulezitejsi - neuzavirat hermeticky ale nechat dychat, vlhkost se dovnitr urcite dostane, tak at ma jit kudy ven.

My jsme vymenovali hlinikovy velkorozmerny hruzy spachany na predvalecne budove v 70. letech.
Sli jsme, co se tyce deleni ploch oken, cilene podle starych planu - a pri otevreni zdi, kde bylo driv okno, jsme tam nasli zachovaly CELY PUVODNI. A ta radost, ze vypadalo i barvou stejne jako nase novy!!

Dulezity se taky poradne podivat na skla, nektery jsou potazeny vrstvou na odrazeni tepla a pri pohledu z dalky na dum mas misto oken fialkovy zrcadla.
V historicke budove DES.

Ve spojich nepouzivat tesnici penu (fuj jedovata a rozklada se) ale vycpat postaru prirodnim materialem (Mineralwolle, Kokosfasern, Flachs, Spritzkork nebo nove kvalitni tzv. vorkomprimierte Dichtbänder).

Cim vic si vzpominam, tim je toho vic - nejlip najit na poradu nekoho, kdo ma sajnu o restauraterstvi a ten at vybere truhlare a dela i stavebni dozor.

Vyplati se to.