xb - jsi přísnější než já

Naštěstí vím, o čem mluvím, na osobní statistiku mám respondentů za mnoho let dost.
A nejen ve vlastní (soudržné, úplné, harmonické a pohodové) rodině

U nás se už minimálně 200 let berou všichni z lásky (ústní rodinná slovesnost z generace na generaci ), dokonce probíhají i útěky a únosy od rodičů, příběhy jak z dívčích románků... ani bych tomu nevěřila, kdybych neměla devadesátiletou babičku, která takový příběh zažila, i když skončil smutně a dlouho s dědečkem nebyli. Moji rodiče totéž - začali spolu chodit v době, kdy byli natočeni Starci na chmelu - a začalo to podobně.

Pochopitelně je třeba ustát asi tak miliardu krizí, nikdo neprotančí partnerský život růžovým hájem ku západu slunce - jenže to je asi to, co dnes nechce nikdo rozeznávat.
Je to jen krize, která pomine, nebo ponorka, nebo je zle a je lépe jít od sebe?