Já mám 4 sourozence, komunikovat s vrstevníky jsem nikdy neuměla, kamarádů jsem nikdy moc neměla a když tak jsem si je neudržela. Se sourozenci jsme si nerozuměli, kdyby jsme měli společné pokoje, tak se asi pobijeme. Dokonce i jídelní stoly jsme měli dva, jedli jsme rozdělený po do dvou skupin, dle toho jak jsme se zrovna tolerovali (tolerovali, žádná sourozenecká láska
).
Není to o jedináčkovi, je to o povaze.
Nemám jedináčka, ale ne proto, že by trpěl. Děti mám sobecky pro sebe, nepotřebuji si počet dětí okecávat.