Hanko, my jsme tak nějak od začátku plánovali jedno...ale je možné, že kdyby syn byl pohodové miminko, tak že bychom to třeba ještě přehodnotili...jenže on byl strašně náročný už od narození - ubrečené, neklidné, dráždivé miminko, řešili jsme problémy se spaním, s jídlem, cvičili jsme vojtovku...a pak když to vypadalo, že by mohlo být líp, tak se projevila vývojová dysfázie a začalo různé běhání po doktorech a museli jsme s tím různě pracovat, řešili jsme školku, logopedii a další věci...nějak jsme měli pocit, že na to padla veškerá naše energie i čas, neumím si představit, že bychom k tomu tenkrát měli ještě další mimčo....teď je synovi 8 a už je víceméně v pohodě, takže si konečně můžeme trochu oddechnout...ale do druhého dítěte bychom už nešli v žádném případě - jednak kvůli věku a taky na tom nejsme ani jeden úplně dobře se zdravím, manžel má částečný inv. důchod s nulovou vyhlídkou na zlepšení, spíš naopak....a když si představím, že by druhé dítko mělo podobné problémy, jako syn, tak teď už bychom to znovu prostě nedali...