Přidat odpověď
Přiznám se to Kudlo že to taky nechápu, tento názor. Přece když se nebudu chtít servat o dědictví, tak to prostě neudělám. A sourozence se kterým dobře z toho nebudu podezírat. Koneckonců vůbec nebudu jaksi předem přemýšlet o tom co až ... a jak se rozdělíme a jak se kdo zachová.
Jako já chápu a vím že se stává že se lidi kvůli dědictví změní apod. ale o tom dle mého téma není. Je o tom zda se tomu tím rozdělením za života předejde. Dle mého nepředejde. Kdo je typ že se o dědictví serve (nebo se nechá ponoukat svým partnerem), ten to udělá nebo se pokusí i při "rozděleném" dědictví. Z diskuze je vidět dost příkladů kdy se lidi rozkmotří i tak, cítí se ublíženi, že se sourozenec měl zachovat tak či onak apod.
A musím říct, že pokud by to mí rodiče s tímto záměrem udělali (tedy že by předpokládali že se s bratry nedokážeme férově domluvit), hluboce by mne tím urazili.
Dovedu si to představit leda v situaci, kdy naopak sourozenci spolu nevychází, vztahy jsou chladné, či je tam nějaká ta "černá ovce", tak že rodiče sdělí svou vůli a představu závětí. Nebo to opravdu předem rozdělí - to fakt v případě že vědí s určitostí že problém nastane, že vztahy jsou zlé a chtěli by zabránit vleklému sporu apod.
Předchozí