Mně tedy bohužel přijde, že dědictví (pokud je alespoň trochu co dědit) častěji jablkem sváru (nebo minimálně "tichých výčitek" a nespokojenosti) je než není Tlačit rodiče k "dělení předem" mi ale přijde nefér. Ovšem v situaci, kdy například jedno dítě žije v domě s rodiči a je ochotno (nebo prostě potřebuje) do domu investovat, tak se mi snaha "zajistit si dědictví předem) zdá taky pochopitelná ... V reálu existuje taková fůra variant vztahů v rodině a různých okolností, že asi nejde obecně říct, co je nejlepší, co špatné atd.... "Dělení předem" je asi praktické taky v situaci rozsáhlého majetku, o který se třeba rodiče už nechtějí nebo nemohou starat a nechce se jim ho ani prodávat (typicky něco, co vybudovali, firma apod.) - potom je asi fajn, rozdělit to taky s ohledem na to, které z dětí je ochotno a schopno se takovému majetku dostatečně věnovat ... Navíc třeba situace po smrti jediného společníka a jednatele s.r.o. může být natolik komplikovaná, že než se dědici dohodnout (resp. než se notáři podaří dokončit dědické řízení), tak třeba firma i zkrachuje ...